Na začátku života potřebuje kojenec jen mléko. Časem ale potřeby jeho organismu rostou, v souvislosti s čímž by rodiče měli zahájit rozšiřování dětské stravy. Jak to dělat bezpečně? Kdy začít zavádět do stravy maso? Hned to vysvětlíme.
Informace o tom, jak rozšiřovat dětskou stravu byly shromážděny v aktuálních pokynech Polského sdružení gastroenterologie, hepatologie a dětské výživy (kompletní obsah se nachází na webových stránkách Polského pediatrického sdružení: https://ptp.edu.pl/files/Standardy_Medyczne_2014_Zalecenia_ywienia_.pdf. Tyto pokyny se shodují s doporučeními ESPGHAN (The European Society for Paediatric Gastroenterology Hepatology and Nutrition) a EFSA (European Food Safety Authority). Najdeme v nich rady, kdy začít zavádět do menu miminka nové pokrmy, čím se vyplatí začít, v jakém množstvím servírovat nové pokrmy a spoustu dalších. Za doplnění stojí, že se tato doporučení týkají zdravých a v termínu narozených dětí. V případě předčasně narozených miminek nebo těch, u nichž bylo diagnostikováno nějaké onemocnění, by strava měla být volena individuálně lékaři specialisty (předčasně narozené dítě například vyžaduje poněkud jiný režim suplementace).
Autoři dokumentu zdůrazňují, že správné stravování zahájené během rané životní fáze má podstatný vliv na další vývoj dítěte. Může také minimalizovat pravděpodobnost rozvoje mnoha onemocnění v budoucnu, včetně např. obezity, cukrovky druhého typu, osteoporózy, aterosklerózy nebo alergie.
Ze zprávy rovněž vyplývá, jaké chyby dělají polští rodiče ve stravě pro děti. Zaprvé, mnoho dětí ve věku šesti i dvanácti měsíců jedlo příliš, kolem sedmi a více jídel za den. Miminkům také bylo podávání příliš mnoho džusů. Více než polovina dětí rovněž nedostávala doplňky stravy s vitamínem D. Vyskytovaly se rovněž problémy se správnou přípravo směsí pro miminka.
Jak se tedy pustit do zavádění nových pokrmů do stravy pro děti, abychom se vyhnuli chybám?
Kdy začít s rozšiřováním dětské stravy?
Jak domácí, tak i mezinárodní vědecká sdružení a skupiny expertů doporučují dítě výhradně kojit po prvních šest měsíců života (minimálně čtyři měsíce). V souladu s doporučeními není v této době nutné dávat dítěti navíc pít vodu, čaje nebo džusy. V případě potřeby ale lze podávat léky a vitamíny.
Specialisté nedefinují, kdy přesně by mělo být ukončeno kojení. Bylo pouze určeno, že po dosažení dvanáctého měsíce života by se v něm mělo pokračovat tak dlouho, dokud to potřebuje samo dítě i matka.
Nesmíme ale zapomínat, že v případě některých dětí, např. s vysokými nároky na železo, se nutnost zavedení příkrmů může objevit o něco dříve, tedy ještě před šestým měsícem života.
Pokud miminko nedostává mateřské mléko, musí být krmeno potravinami, které ho nahradí, jimž se lidově říká umělé mléko. Mezi nimi rozlišujeme počáteční a pokračovací mléko. Vznikají po vzoru mateřského mléka, obvykle ze speciálně připravených bílkovin kravského mléka (a někdy také bílkovin kozího mléka, hydrolyzátů bílkovin a izolátů sójové bílkoviny) ze zohlednění potřeb kojence během jednotlivých vývojových fází. U kojenců, kteří jsou krmeni umělým mlékem, lze s rozšiřováním stravy začít dříve než v případě kojenců živených výhradně mateřským mlékem.
Podle aktuálních doporučení specialistů se má s rozšiřováním dětské stravy začít po dovršení 17. týdne, ale nejpozději ve 26. týdnu, tedy mezi 5. a 7. měsícem miminka. U kojenců krmených umělým mlékem s tím lze začít dokonce už asi o měsíc dříve. Tento proces začíná, když kojenec dozraje k tomu, aby začal přijímat pevnou stravu, tedy když:
- je schopen se sám udržet v poloze v polosedě, s oporou;
- jeho nervová soustava a svaly jsou už natolik zralé, že může plně kontrolovat pohyby krku a hlavy;
- dokáže už jíst ze lžičky;
- a také když mizí reflex odstraňovat z ústní dutiny pevná tělesa, přirozený pro rané kojenecké a novorozenecké období (zabraňuje udušení se miminka pevnou stravou, když ještě není připraveno na jejich konzumaci).
Strava pro děti v prvním roce života
Nutnost zahájit rozšiřování stravy vyplývá ze skutečnosti, že u dítěte roste potřeba živin, které mu už mateřské mléko není schopné zajistit v odpovídajícím množství. Nemléčná jídla by postupně měla nahrazovat ta mléčná. Podle doporučení by už ke konci prvního roku mělo dítě dostávat jen dvě-tři mléčné dávky za den.
Správné a bezpečné rozšiřování dětské stravy se opírá o několik základních pravidel.
1. Nové potraviny nezavádíme do stravy pro děti najednou. Zavádíme je jednotlivě, např. v třídenních intervalech. Při tom pozorujeme reakce dítěte na nový pokrm.
2. Nový pokrm je lepší podávat v podobě hladkého, jednosložkového pyré a ke krmení používat lžičku.
3. Při zavádění nových potravin začínáme malými porcemi. Pro začátek stačí tři-čtyři lžičky nového pokrmu.
4. Rozšiřování stravy začíná typickými příkrmy (o tom níže), přičemž dle názoru specialistů nemá pořadí jejich zavádění vliv na dítě nebo na to, jak zareaguje na novinku ve stravě, to znamená, že není podstatné, jestli dítě nejdříve ochutná zeleninu nebo klíček.
5. Podávání pokrmů považovaných za potencionálně vyvolávající alergie neodkládáme, jde o kravské mléko, vejce, ryby a plody moře nebo ořechy. Neexistují totiž indicie, že jejich pozdější podávání ovlivňuje riziko výskytu alergie. Podle doporučení je nejlepší potraviny tohoto typu lepší zavést do stravy dítěte doma, a ne v jeslích nebo restauraci.
Od jakých potravin začít s rozšiřováním dětské stravy? Může to být:
- zeleninový protlak,
- ovocný protlak,
- nebo rýžová kaše.
I když, jak jsme psali dříve, panuje libovolnost v tom, který z těchto pokrmů budete dítěti servírovat jako první, je dobré začít s rozšiřováním stravy miminka od zeleniny. A to kvůli tomu, že její chuť bývá přijímána hůře než chuť sladkého ovoce nebo kaše. Aby se s ní dítě mohlo seznámit a přijímat ji také v pozdějším období života, dáváme mu nejdříve zeleninu a teprve, až ji miminko dobře pozná, začneme se servírováním ovoce.
Jak informují experti, během prvního roku života dítěte bychom mu měli umožnit rozvoj dovednosti kousání a žvýkání. S učením je dobré začít mezi šestým a desátým měsícem života. Formuje se do dosažení stáří dvou let dítěte. Proto je důležité postupně do šestého-sedmého měsíce života zavádět pevnou stravu se stále se měnící konzistencí. Jaká by měla být v závislosti na věku dítěte?
- 6-8 m. – na začátku dáváme dítěti: hustou kaši, důkladně rozmixované potraviny (kašičky a pyré), následně rozmělněné potraviny s kousky;
- 9-11 m. – dítěti začínáme podávat nadrobno nasekané nebo rozemleté pokrmy a měkké potraviny do ručičky, aby si je mohlo samo vkládat do pusinky;
- po 12. m. – potraviny nasekané nebo rozemleté podle potřeby.
Kolik jídel by mělo dítě během dne sníst? Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) jejich počet závisí na věku děťátka a způsobu krmení. Děti kojené mateřským mlékem by mezi šestým a osmým měsícem měly dostávat kromě mléčných dávek dva nebo tři příkrmy, od devátého měsíce do dvou let – tři nebo čtyři příkrmy a jednu nebo dvě hodnotné svačinky. Miminka krmená umělým mlékem, a také děti starší jednoho roku, by měly jíst čtyři až pět jídel denně a také jednu nebo dvě svačinky.
Kdy mohou děti jíst maso? Jak a kdy začít podávat jednotlivé potraviny?
Co říkají doporučení k podávání jednotlivých potravin?
- Lepek – podle expertů je lepší začít podávat potraviny, které ho obsahují (např. obilnou kaši), po dokončení čtvrtého a před dokončením sedmého měsíce.
- Mléko – co se kravského mléka týče, nemělo by představovat hlavní nápoj dítěte do dosažení 12 m. Pak by dítě nemělo vypít více než 0,5 l kravského mléka denně. Ani mléka typu „junior“ se nedoporučují pro děti mladší 12 m. Kozí nebo kravské mléko by pak neměly dostávat děti mladší jednoho roku. Experti ale varují, že při pití takovéhoto mléka jsou děti vystaveny riziku rozvoje chudokrevnosti kvůli nedostatku kyseliny listové a/nebo vitamínu B12.
- Tuky (máslo, margarín, oleje) – neexistují pokyny ohledně jejich používání u dětí mladších jednoho roku. U starších dětí jsou dobrým doplňkem např. zeleninových pokrmů. Pozor – v obchodě sáhneme po margarínech s obsahem trans tuků méně než 1 procento.
- Vejce – můžeme je jako celek zavést v libovolný okamžik rozšiřování stravy dítěte. Jediné, čemu bychom se měli vyhýbat, je servírování syrového vejce, protože existuje riziko nákazy salmonelou.
- Sůl a cukr – v dětské stravě se jim snažíme co nejdéle vyhýbat. Nejlépe po první dva-tři roky života.
- Med – vyhýbáme se podávání medu dětem mladším než jeden rok, protože může obsahovat pro miminka nebezpečný botulotoxin.
- Voda – pokud je dítě kojené, není mu třeba do dokončeného 6 m. dávat vodu. Starší děti je dobré zvykat na pití vody místo džusů, což v budoucnu zabrání např. rozvoji obezity. Vyvarujme se ale toho, abychom dítěti dávali vodu ze studně, protože může být znečištěná dusičnany a dusitany pocházejícími z hnojiv.
- Ovocné džusy – neměly by se dávat dětem mladším než 4 m. v případě miminek krmených umělým mlékem a mladším 7 m. v případě těch kojených. Dětem dáváme výhradně 100procentní džusy (nakonec, pouze ony mohou být v Polsku pojmenovány džus), nedoslazované, protlakové, pasterizované. Maximální denní množství je 150 ml. Měli bychom se vyhnout jejich podávání mezi jídly, aby dítě neztratilo chuť k jídlu.
- Maso – jak čteme v doporučeních: „S ohledem na obsah železa, zinku, kyseliny arachidonové, plnohodnotných bílkovin, vitamínu B12 a karnitinu by maso mělo být jako příkrm zavedeno brzy“. Lze ho začít zavádět už v první etapě rozšiřování stravy pro dítě, tedy mezi 4. a 7. měsícem života. Jaké maso dávat malým dětem? Experti doporučují pro začátek především drůbež (krůtí, kuřecí, husí nebo kachní maso), králíka, hovězí nebo jehněčí. Počáteční porce je asi 10 g denně servírovaných společně se zeleninou. Na konci prvního roku života dítěte by to už mělo být asi 20 g denně. Mysleme na to, aby maso bylo dobré kvality. Nedoporučuje se servírovat vnitřnosti dětem mladším třem let.
- Ryby – neměly by chybět jak ve stravě dospělých, tak dětí. Malým dětem je ale lepší podávat je postupně – na začátku maximálně jednou týdně v malém množství a pozorovat přitom reakce dětského organismu. S ohledem na obsah nenasycených mastných kyselin se doporučují tučné mořské ryby, např. sleď nebo losos. Nedoporučují se naopak dravé ryby, např. tuňák nebo makrela skvrnitá.
Specialisté zdůrazňují, aby krmení také probíhalo podle jistého pravidla. Na rozhodnutí rodiče je, kdy a co dítě sní, na jeho straně ale leží rozhodnutí, kolik toho sní. Pokud chce sníst více, můžeme mu přidat. Pokud potřebuje menší porci, měli bychom mu dovolit sníst toho méně. Experti, kteří připravili zprávu, zdůrazňují, že velice častou chybou je překrmování malých dětí, což může ovlivnit to, jak se budou samy vnímat v budoucnu.
Maso ve stravě pro děti. Které vybrat? Kdy a jak ho servírovat?
V souladu s doporučeními Polského sdružení gastroenterologie, hepatologie a dětské výživy by maso mělo být jedním z brzy zavedených pokrmů v dětské stravě. Podstatný je nejen vysoký obsah dobře vstřebatelných bílkovin, ale také železa, zinku, arachidonové kyseliny, vitamínu B12 a karnitinu, které podporují vývoj dětského organismu. Nezapomínejme, že nemáme kupovat maso z neprověřených zdrojů, ohledně něhož máme pochybnosti, jestli bylo testováno z hlediska přítomnosti bakterií nebo parazitů.
Dětem podáváme libovější druhy masa, především drůbež, tedy krůtí a kuřecí maso. Podle doporučení PSGHaDV lze kromě nich dítěti servírovat také husí a kachní maso a také libové hovězí, jehněčí a králičí maso. V současnosti neexistují údaje, které by poukazovaly na určení pořadí zavedení vyjmenovaných druhů mas během rozšiřování stravy pro dítě.
Maso začínáme dítěti podávat v malých porcích – po cca 10 g denně. Pro začátek by mělo jít o vařené maso rozmixované se zeleninou. Po 7. měsíci už maso nemusí být rozmixováno nadrobno (samozřejmě, pokud dítě dobře zvládá jezení větších kousků potravin). Od 4. do 12. měsíce postupně navyšujeme množství masa podávaného dítěti – až na 20 g denně. Po dovršení 12. měsíce už můžeme servírovat větší kousky masa – nadále ho ale musíme dobře připravit ve vodě, vývaru nebo v páře. Dětská trávící soustava totiž není uzpůsobena na přijímání těžko stravitelných jídel, např. smažených nebo velice tučných.
PL: Dieta dla dzieci. Rozszerzanie diety dziecka krok po kroku
DE: Diät für Kinder. Erweiterung der Lebensmittelvielfalt Schritt für Schritt
