Krůtí maso – jak potvrzují odborníci – představuje zdroj bílkovin a také některých vitamínů a minerálů podstatných pro náš organismus. Jaké další přednosti má krůtí maso ve stravě? Hned to vysvětlíme.

Maso je jedna z podstatných složek naší stravy. Dodává nám také látky, které v obdobném množství plně rostlinná strava nezajistí, např. vitamíny A, B2 a B12 a také vápník, železo a zinek (více na toto téma v článku: Chemical Composition and Nutritional Content of Raw Poultry Meat). Pokud zastáváte vegetariánské stravování, lze jídelníček správně vyvážit, ale vhodný způsob stravování by měl být konzultován s lékařem, aby v našem organismu nedošlo ke zmíněným nedostatkům, protože se na nás mohou negativně odrazit.
Nepřekvapí tedy, že maso patří mezi v naší stravě doporučované pokrmy, což můžeme vidět v „Pyramidě zdravého stravování a fyzické aktivity“ připravené Institutem pro potraviny a výživu, soustředícím odborníky na zdravou výživu. Maso je totiž především zdroj bílkovin, které představují stavební kameny našeho organismu, jsou nezbytné v metabolických procesech a zároveň tělu dodávají energii.
Jak si můžeme přečíst v „Normách výživy pro polskou populaci“, které také připravili odborníci z Ústavu pro potraviny a výživu, je maso jeden z vhodných zdrojů tzv. kompletních bílkovin, tedy takových, které obsahují všechny pro člověka nezbytné aminokyseliny (to jsou látky, z nichž se skládají bílkoviny). Pro srovnání, bílkoviny rostlinného původu jsou nekompletní bílkoviny (zvané také neplnohodnotné), protože neobsahují všechny nezbytné aminokyseliny.
Krůtí maso ve stravě. Výživové hodnoty
Kolik bílkovin nám dodává krůtí maso? Jak si můžeme přečíst ve článku Moniky Michalczuk a Anny Siennické z Hlavní školy venkovského hospodářství (z polštiny Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego) „Dietní vlastnosti masa různých druhů drůbeže držených v alternativních systémech chovu“ nám maso z krůtích prsou nebo stehen dodává asi 19 g bílkovin (na 100 g), zatímco v celé krůtě v jateční úpravě je jeho obsah asi 17 g (na 100 g).
Krůtí maso obsahuje méně nasycených mastných kyselin, které nepříznivě ovlivňují naše zdraví (na rozdíl od nenasycených mastných kyselin přítomných např. v rostlinách nebo rybách). V krůtím mase panuje příznivější poměr nenasycených mastných kyselin k nasyceným – představuje 0,8. Více tuku se skrývá ve svalech stehen, méně v prsou (ze kterých ho lze navíc snadno odstranit, protože většina se ho nachází hned pod kůží). S ohledem na nižší obsah nasycených mastných kyselin se drůbeží maso – včetně krůtího – doporučuje jako výhodnější dietní volba.
Drůbeží maso, především krůtí, je také zdroj vitamínů ze skupiny B. Podle doktora Jorge Soriano z Fakulty biotechnologie mexické Metropolitan Autonomous University (ze španělštiny: Universidad Autónoma Metropolitana; odkaz na článek na toto téma) je krůtí maso zdrojem vitamínu B3 (jinak niacin), B6 a B12. Ty se v našem organismu podílejí na mnoha proměnách, včetně syntézy mastných kyselin, cholesterolu nebo hormonů.
Krůtí maso je také zdrojem minerálů. Podle doktora Soriano je dobré ho konzumovat např. s ohledem na obsah zinku, který se podílí na transformaci bílkovin, syntéze hormonů a také podporuje činnost imunitního systému. Podle norem zpracovaných UPV je lépe vstřebatelný právě z potravin živočišného původu.
Krůtí maso ve stravě. Při jakých způsobech stravování ho využijeme?
S ohledem na vlastnosti, tedy obsah bílkovin, tuku a také vitamínů a materiálů, se krůtí maso doporučuje v mnoha dietách. Lze ho také začít podávat během dosti rané fáze života. Je to jedno z prvních mas, které můžeme miminku zavádět už během fáze prvních příkrmů, tedy mezi 4. a 7. měsícem (údaje podle aktuálních pokynů Polského sdružení gastroenterologie, hepatologie a výživy dětí).
Krůtí maso (filé bez kůže) se doporučuje také v případě mnoha šetřících diet, např. u chronického průjmu, nadměrného množství střevních plynů, zácpách. S ohledem na nižší obsah tuku se také doporučuje v mnoha dietách pro lidi trpící různými nemocemi, včetně: refluxu, osob po infarktu, s nedostatečnou činností štítné žlázy, revmatoidní artritidou, steatózou jater, a také v průběhu léčby astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci, tedy CHOPN (více informací o dietologických pokynech v průběhu jednotlivých onemocnění lze najít na stránkách Národního centra výživového vzdělávání UPV v záložce „Nemoc a strava“). Toto maso se doporučuje také ve stravě seniorů.
Krůtí maso ve stravě. Jak ho servírovat a připravovat?
Při servírování krůty nezapomínejte na základní pravidla stravování, která nám umožňují poskládat dobře vyvážené jídlo. Při nízké úrovni fyzické aktivity bychom měli průměrně dodávat od 1600 (ženy) do 2000 (muži) kcal energie rozložených do 4-5 jídel v průběhu dne. Energetická hodnota pokrmů samozřejmě může vzrůstat společně s intenzitou cvičení, kterému se věnujeme, ale jejich počet by měl zůstávat na stejné úrovni.
Potřebná energie by měla pocházet především ze sacharidů (asi 50-70 procent denní energetické potřeby), tuků (asi 20-35 procent denní potřeby) a také bílkovin přijímaných v množství asi 1 g na kilogram tělesné hmotnosti denně.
Je lepší, aby každé z konzumovaných jídel obsahovalo trochu každého z těchto mikroprvků. S ohledem na to, že základem našeho jídelníčku by (v souladu s pokyny UPV) měla být zelenina nebo ovoce, jich musí být na talíři poměrově více. Podle doporučení je optimální, když zabírají asi 1/2 talíře. Další podstatný produkt jsou komplexní sacharidy, např. celozrnné těstoviny nebo žitný chléb. A konečně zdroj bílkovin, tedy např. krůtí maso. Plnohodnotné jídlo mohou doplnit tuky, např. v podobě olivového oleje, ořechů nebo semínek.
Stojí za to zohlednit, že krůtí maso nemusíme podávat jen k obědu. Podle Světové zdravotnické organizace je při přípravě masa lepší na minimum omezit smažení nebo grilování, tedy přípravy za vysokých teplot, během nichž má kontakt s tukem nebo silně rozpáleným povrchem. Ve výsledku takovéhoto zpracování se totiž tvoří mnoho zdravotně potencionálně škodlivých látek, jako jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) a heterocyklické aromatické aminy. Pro zdraví je lepší nechat krůtí maso vařit ve vodě, dusit ve vývaru nebo péct (např. v žáruvzdorné nádobě, díky čemuž se maso nevysuší a zůstane šťavnaté). Upečený a vychladlý filet (bez kůže, s přidáním oblíbených bylinek) představuje vlastnoručně připravenou uzeninu na sendvič nebo k přidání do salátu.
Krůtí maso – jako ho nakupovat a skladovat?
Nákup by měl představovat naši poslední zastávku před tím, než se vydáme domů. Je to proto, že chlazené maso bychom neměli uchovávat mimo ledničku déle než asi půl hodiny (tím spíše, pokud právě panují vedra). Maso bychom okamžitě po návratu domů měli schovat do ledničky. Jak dlouho ho v ní lze skladovat? Informace o tom můžete najít na webových stránkách Ministerstva zemědělství Spojených států (USDA). Představujeme je v tabulce níže.
Druh krůtího masa | Doba uchovávání v ledničce (při tepl. 2-4 st. C) | Doba uchovávání v mrazáku (při tepl. -18 až – 26 st. C) |
Celá krůta (syrová) | 1 nebo 2 dny | 12 měsíců |
Části krůty (syrové), např. prsa nebo stehna | 1 nebo 2 dny | 9 měsíců |
Mleté krůtí maso a vnitřnosti | 1 nebo 2 dny | 3 až 4 měsíce |
Celá krůta po tepelném zpracování | 3 nebo 4 dny | 4 měsíce |
Pokrmy z krůtího masa | 3 nebo 4 dny | 4 až 6 měsíců (kratší dobu, pokud je pokrm tučný) |
Vývar nebo šťáva z krůtího masa | 3 nebo 4 dny | 2 až 6 měsíce |
Uzeniny z krůtího masa (např. plátky šunky) | Neotevřené – až 2 týdny (nebo podle informací na obalu) Otevřené – 3 až 5 dnů (nebo podle informací na obalu) | 1 až 2 měsíce |
PL: Indyk w diecie – wartości odżywcze. Dlaczego, kiedy i jak warto go jeść?
DE: Truthahn in der Diät – Nährwerte Warum, wann und wie lohnt es sich, Putenfleisch zu essen?