Drůbeží maso, které se dostane na naše talíře, by nemělo být jen čerstvé. Důležité také je, abychom si ověřili jakost masa, které kupujeme. Jak to udělat? Na co se zaměřit při nákupu? Jak si vybrat v obchodě osvědčené kuřecí maso? Napovíme.
Při nákupu drůbežího masa musíme věnovat pozornost několika podstatným aspektům. Obzvláště pozorně bychom si měli prohlížet maso které kupujeme volně v menších, neřetězcových obchodech nebo ve stáncích na tržnici. V jeho případě totiž bude těžší určit jakost (a také čerstvost) než v případě baleného masa. Není to ale nemožné. Čemu věnovat pozornost při nákupu drůbežího masa?
Dobré drůbeží maso – jak ho v obchodě vybrat?
Při vybírání drůbežího masa je zaprvé třeba věnovat pozornost jeho vzhledu. Mělo by mít růžovou nebo světle červenou barvu (v závislosti na tom, který kousek kupujeme). Nemělo by být příliš bledé nebo – což je horší – šedé. Podstatná změna barvy masa bude jistě vypovídat o tom, že v obchodě leželo příliš dlouho.
Maso by také mělo být lesklé a pevné a vlhká vrstva ne jeho povrchu hladká a kluzká. Pokud je maso matné, navíc se rozpadá a, což je nejhorší, je suché nebo se lepí, je lepší od nákupu upustit.
Pokud máme tuto možnost, je dobré si k němu také přičichnout. Čerstvé maso by mělo mít charakteristický, jemný pach. Nepříjemná vůně je jistě známkou toho, že v něm již jsou mikroorganismy nebo že už maso není čerstvé. Radši ho nekupujte – a pokud jste to udělali tak ho, bohužel, vyhoďte.
Když maso kupujeme v malém obchůdku, měli bychom se také zaměřit na podmínky, za jakých je skladováno. Nemělo by zůstávat mimo lednici. Pokud je, nekupujme ho. Také bychom si měli ověřit čistotu panující v obchodě, obzvláště pultu nebo polic, na nichž maso leží.
Při nákupu baleného masa věnujeme pozornost datu spotřeby, které je obvykle natištěné na etiketě. Pokud je to možné, vyberme si tu šarži masa, jehož datum spotřeby je vzdálené. Dobré je také věnovat pozornost neporušenosti obalu. V něm panující podmínky chrání maso, prodlužují datum spotřeby (např. brzděním rozvoje mikroorganismů). Pokud se ovšem obal poškodí, vzduch, který se dostane dovnitř urychlí procesy, kvůli nimž maso ztrácí čerstvost. Obal chrání nakonec nejen maso uvnitř, ale také jiné potraviny, které jsme si koupili, před znečištěním přírodní šťávou vytékající z masa.
Balené maso má nad volně prodávaným masem nejen tu výhodu, že je dobře chráněno před vlivem nepříznivých vnějších faktorů. Maso balené výrobcem znamená především standardizaci výrobního procesu a produkt, který se dostává na pulty obchodů, byl vytvořen v souladu s přísnými právními regulacemi a pod neúprosnou veterinární kontrolou.
Díky kompletnímu označení na etiketě můžeme např. snadno identifikovat původ masa, tedy zjistit údaje o výrobci nebo veterinární schvalovací číslo.
Maso (nejen drůbeží) je ale lepší nekupovat do zásoby – obzvláště v letních měsících, kdy ho musíme z obchodu přepravovat domů během veder. Nakupme tolik, kolik ho sníme během několika dnů, a pro další porci si zajděme během dalšího nákupu. Je dobré, pokud se maso dostane do ledničky více méně za půl hodiny od okamžiku nákupu – rychleji, pokud panují vedra, aby nebylo dlouho vystaveno působení vysoké teploty. Na nákupy je dobré vzít si s sebou termoizolační tašku, která ho ochrání před nepříznivými vnějšími podmínkami.
V posledních letech produkce drůbeže v Polsku podstatně vzrostla, Polsko v současnosti patří mezi šest největších producentů krůtího masa v Evropské unii. Při nákupu drůbežího masa (a především krůtího nebo kuřecího) v obchodě v Polsku si můžeme být téměř na sto procent jistí, že pochází od domácích chovatelů.
Jakost drůbežího masa neboli O čem nás informují certifikáty na obalu?
No dobře, ale jak v obchodě poznáme osvědčené drůbeží maso? Můžeme nějak poznat jakost drůbežího masa z pozice zákazníka?
Spousta evropských chovatelů a producentů drůbežího masa vede své podnikání nejen na základě evropských doporučení. Uplatňují také další národní a mezinárodní systémy kontroly jakosti, jako je QAFP, QS, BRC, IFS, které vyžadují používání dalšího dohledu a nezávislou certifikaci výrobního procesu. Jejich přítomnost na obalu nás zároveň informuje o vysoké jakosti drůbežího masa.
V případě drůbežího masa (krůtích a kuřecích prsou a také jateční úpravy a částí mladé polské husy krmené ovsem) se vyplatí věnovat pozornost hlavně certifikátu QAFP, tedy Systému garantované kvality potravin. Svědčí o tom, že v procesu jak chovu ptáků, tak i jejich zpracování byly dodržovány přísné regulace. Přítomnost certifikátu na obalu masa nás informuje například o tom, že drůbež byla krmená odpovídajícím krmivem, že do masa nebyla během procesu zpracování zavedena voda a také, že má odpovídající parametry, jako je barva nebo úroveň pH. Více informací o tomto certifikátu můžete najít na oficiálních stránkách QAFP (https://www.qafp.pl/) a na portálu Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova (odkaz: https://www.gov.pl/web/rolnictwo/system-gwarantowanej-jakosci-ywnosci-qafp).
V současnosti je v prodeji – také v diskontech – dostupné jen drůbeží maso z chovu bez antibiotik. Pochází tedy od kuřat nebo krůt, které v procesu chovu nevyžadovaly léčbu antibiotiky. Ale pozor – „chov bez antibiotik“ neznamená to samé, jako „maso bez antibiotik“. Připomeňme, že v souladu s evropskou legislativou mohou být antibiotika podávána kuřatům a krůtám výhradně v případě výskytu nemoci. Jejich podávání také musí probíhat pod kontrolou veterináře. Před cestou do zpracovatelského závodu ptáci prodělají požadovanou karenční dobu, po níž v jejich organismech nezůstanou žádné stopy léků.
V obchodech, obzvláště těch s bio potravinami, se můžeme také zásobit drůbežím masem pocházejícím z bio chovů, obvykle z volného chovu. Před nákupem je dobré zkontrolovat, jestli má maso na obalu logo bio potravin potvrzující evropský původ v podobě symbolu lístku vytvořeného z bílých hvězdiček na zeleném pozadí (více informací na webových stránkách Polského centra testů a certifikace: https://www.pcbc.gov.pl/pl/uslugi/certyfikacja-wyrobow/rolnictwo-ekologiczne/wspolnotowe-oznakowanie-rolnictwa-ekologicznego).
Vyplatí se investovat do drůbeže bez GMO? I když kolem geneticky modifikovaných potravin vyrostlo mnoho mýtů, neexistují v současnosti důkazy, které by prokazovaly negativní vliv konzumace drůbeže krmené krmivem s GMO na lidi. Přímo naopak, jak si můžeme přečíst na oficiálních webových stránkách Světové zdravotnické organizace (WHO): „Nebyl prokázán vliv na zdraví lidí konzumujících takovéto potraviny v zemích, kde byly schváleny“ (odkaz: https://www.who.int/foodsafety/areas_work/food-technology/faq-genetically-modified-food/en/). Tento závěr potvrzují také výzkumy polských vědců ze dvou ceněných institucí – Zootechnického ústavu – Státního výzkumného ústavu v Krakově a Státního veterinárního ústavu – Státního výzkumného ústavu v Puławách provedené v rámci úkolu pojmenovaného „Vliv GMO krmiv na produktivitu a zdraví zvířat, transfer transgenního DNA v trávící soustavě a jeho retence v tkáních a potravinářských produktech živočišného původu“. Na základě analýz prokázalo, že jak maso, tak i vejce pocházející od takto krmené drůbeže neobsahují změněné DNA a nemohou tedy uškodit lidem, kteří je konzumují (více informací pro zájemce na blogu GMObiektywnie, jehož autorem je doktor zemědělských věd a molekulární biolog Wojciech Zalewski – odkaz: https://gmo.blog.polityka.pl/2012/06/14/badania-polskich-naukowcow-potwierdzaja-pasze-gmo-bazpieczne/).
Výživové hodnoty drůbežího masa
Podle „Pyramidy zdravého stravování a tělesné aktivity“ zpracované Ústavem pro potraviny a výživu by se v naší každodenní stravě měly kromě zeleniny nebo cereálií ocitnout i hodnotné zdroje bílkovin. Jak si můžeme přečíst v „Normách výživy pro polskou populaci“ (odkaz: https://ncez.pl/upload/normy-net-1.pdf) zpracovaných také Ústavem pro potraviny a výživu, bílkoviny dělíme na ty plnohodnotné (tedy takové, v jejichž složení se nacházejí všechny nezbytné aminokyseliny) a neplnohodnotné (které se vyznačují menším obsahem nezbytných aminokyselin). Mezi plnohodnotné aminokyseliny kromě těch z mléka a mléčných výrobků a také z vajec se řadí i ty pocházející z masa a ryb.
Ústav pro potraviny a výživu radí omezit konzumaci nasycených mastných kyselin – jejich velké množství ve stravě negativně ovlivňuje naši trávící soustavu. Aby se tomu zamezilo, doporučuje se zařadit do jídelníčku libové maso, obzvláště drůbeží (odkaz: https://ncez.pl/abc-zywienia-/zasady-zdrowego-zywienia/podstawowe-zasady-zdrowego-zywienia) Pokud chceme navíc omezit konzumaci tuku (nebo pokud je to v rámci naší diety nezbytné), měli bychom před přípravou odstranit kůži – v případě krůtího nebo kuřecího masa se právě pod ní často skrývá větší množství tuku.
Maso je také zdroj vitamínů – především ze skupiny B a minerálních látek, např. železa. Jak si můžeme přečíst na stránkách Národního centra stravovacího vzdělávání (odkaz: https://ncez.pl/abc-zywienia-/zasady-zdrowego-zywienia/dwa-oblicza-zelaza), je železo přítomné v masu tzv. hemové železo, které je pro náš organismus dobře vstřebatelné. V rostlinách obsažené nehemové železo je pro nás vstřebatelné v menší míře. Za doplnění stojí, že drůbeží maso je také zdroj antioxidantů, které pomáhají chránit organismus před volnými radikály.
PL: Jak wybrać mięso drobiowe? Na co zwrócić uwagę podczas zakupów? Poradnik
DE: Wie wählt man Geflügelfleisch aus? Worauf soll man bei Einkäufen achten? Ratgeber
