Žijeme v době, kdy se – např. díky přístupu k internetu – informace, často také ty neověřené a neúplné, mezi lidmi snadno šíří. Takový osud potkal i téma antibiotik v drůbežím mase, a také příbuzná témata, jako např. hormony v drůbežím mase nebo GMO v drůbežím mase. Je drůbeží maso opravdu škodlivé? Jak si vybrat maso, abychom měli jistotu, že si kupujeme správný výrobek z kontrolovaného chovu? Napovíme.
Krůta, kuře a antibiotika aneb proč jsou v drůbežím mase antibiotika?
Pokud jste kdykoliv přebývali ve větších skupinách lidí (např. při práci ve velké korporaci, ježdění hromadnou dopravou ve velkém městě), víte, že za takovéto situace není těžké chytit nějakou infekci. Když onemocníme, častěji sáhneme po lécích, abychom náš organismus podpořili v boji s infekcí. Jinak tomu není ani v případě chovu zvířat. Podobně přece může onemocnět ve skupině žijící krůta nebo kuře.
Slovo „antibiotikum“ pochází z řeckých slov „anti“, tedy proti, a „bios“, tedy život. Samotný název tedy poukazuje na působení antibiotik spočívající v zastavení růstu a dělení buněk choroboplodných bakterií, které pronikly do organismu. V závislosti na druhu v antibiotikách použitých aktivních látek tyto působí na různé kmeny bakterií (jedno antibiotikum může působit na jeden nebo více kmenů). Jejich používání se v masovém měřítku rozšířilo po objevení penicilinu v roce 1928 skotským bakteriologem Alexandrem Flemingem (i když mnozí šťouralové upozorňují, že k tomu došlo už mnohem dříve, protože již v roce 1897 dospěl k podobnému objevu francouzský armádní lékař Ernest Duchesne). Látku se ale podařilo izolovat teprve v roce 1939, a využít v léčbě o rok později. Díky objevu antibiotik už s sebou mnoho infekčních nemocí nenese riziko smrti.
Když se začala antibiotika používat, bylo zaznamenáno, že v případě chovných zvířat mohou mít kromě boje s bakteriemi i jiné využití. Část látek vyvolávala na příklad rychlejší nárůst tělesné hmotnosti zvířat, jimž byly podávány. Ve výsledku se tyto látky (pojmenované jako antibiotické stimulátory růstu) začaly přidávat do krmiva, aby se zvýšila účinnost chovu.
Časem se ale zjistilo, že používání antibiotik může mít také vedlejší účinky, s nimiž se původně nepočítalo. Ukázalo se, že při nadměrném používání vedou k vytvoření rezistentních kmenů bakterií, které mohou ohrožovat jak zvířata, tak lidi, když způsobují obtížně léčitelné infekce. V souvislosti s tím se na používání antibiotik u drůbeže a v jiných chovech začala vztahovat omezení.
Nadále ale mezi spotřebiteli, obzvláště v případě chovů drůbeže, krouží mnoho mýtů a obav vztahujících se k těmto látkám. Jaké to jsou mýty a co je dobré vědět?
MÝTUS: Chemie v drůbežím mase – nikdo nehlídá její používání a chovatelé si dělají, co chtějí.
FAKTA: V Evropské unii platí zákaz preventivního podávání antibiotik u drůbeže. Jedinou výjimkou jsou situace, kdy se v hejnu vyskytne nemoc, o čemž píšeme níže. Naprosto zakázané ovšem zůstává používání tzv. antibiotických stimulátorů růstu – v roce 2006 byly staženy z užívání v celé EU. Jejich používání je v chovech přísně trestáno.
Antibiotika mohou být používána výhradně v případě výskytu nemoci s bakteriálním základem u zvířat. Léčba se pak prodává pod přísným dohledem veterináře, a během léčby se vede podrobná dokumentace. Po ukončení léčby jsou ptáci vystaveni tzv. karenci – jde o dobu potřebnou k tomu, aby se organismus zbavil zbytků antibiotik. Doba karence je stanovena výrobcem léku a závisí na typu antibiotik, druhu, věku a produkční skupině zvířat. Teprve po uplynutí této doby lze z takovýchto zvířat získávat produkty.
Je dobré vědět, že každý chovatel je kontrolován orgány úřední kontroly zodpovědnými za bezpečnost potravin v daném státu, které náhodně odebírají vzorky pro zjištění eventuálních zbytků antibiotik ve zvířatech a v pitné vodě, ve které se rozpouštějí. Kromě toho musí vést majitel zvířat podrobnou dokumentaci.
Další kontroly vedoucí k odhalování zbytků probíhají ve zpracovatelských závodech, jak v rámci fungujících interních postupů ve firmách, tak i oficiálními kontrolními složkami. Proto je také každé ohrožení bezpečnosti produkovaného drůbežího masa zachyceno, a takovéto maso se na trh nedostane. Jak zdůrazňuje Národní drůbežářská rada – Hospodářská komora, tedy největší polský drůbežářský oborový svaz, naprostá většina chovatelů a producentů drůbeže vede svou činnost na základě dalších národních a mezinárodních systémů kontroly, jako jsou: QAFP, QS, BRC nebo IFS, které vyžadují používání doplňujícího dozoru a nezávislou certifikaci výrobního procesu, což ve výsledku znamená, že jimi nabízená drůbež je vysoké kvality.
MÝTUS: Škodlivé drůbeží maso aneb hormony se u drůbeže používají v masovém měřítku.
FAKTA: Kdysi chovaná kuřata byla menší než ta, která si můžeme koupit v současnosti. Říká se, že vážily asi jeden kilogram, zatímco dnes se v Polsku chovají ptáci, jejichž hmotnost překračuje 2 kilogramy a v USA dokonce takoví, kteří váží kolem 4 kilogramů.
Je však dobré dodat, že hmotnost v současnosti chovaných ptáků není zásluhou jim podávaných růstových hormonů – používání těchto látek je totiž zakázáno zákonem – od roku 1981 v Evropské unii platí zákaz podávat zvířatům látky, které díky hormonálnímu působení vyvolávají urychlení růstu. V současnosti se na většině farem chovají rychlerostoucí plemena krůt nebo kuřat, která jsou výsledkem dlouholeté šlechtitelské práce zootechniků. Navíc jsou ptáci pravidelně krmeni a jejich krmivo je kombinováno tak, aby zajišťovalo odpovídající růst a kvalitu drůbeže. Protože nemusí bojovat o potravu, ani utíkat před dravci, snadno zvyšují svou hmotnost.
MÝTUS: Drůbež krmená GMO krmivy škodí zdraví.
FAKTA: Kolem GMO narostlo mnoho mýtů a kontroverzí. Není tedy nijak překvapivé, že se část spotřebitelů může obávat také drůbeže krmené GMO krmivy. Je to opodstatněné?
Ne, a to ze dvou důvodů. První je skutečnost, že chovaná plemena drůbeže nejsou dílem genetického inženýrství a nevznikla v laboratoři. Je to jednoduše výsledek mnoha let práce šlechtitelů a zootechniků, kteří křížili vhodná plemena, aby získali taková, jejichž chov bude efektivnější (tak vzniklo např. v současnosti oblíbené plemeno kuřat, kterému se říká brojler).
Skutečností ale je, že se v krmivu chovných zvířat, včetně krůt nebo kuřat, vyskytují geneticky modifikované rostliny. Tyto úpravy mají obvykle za cíl především ochranu rostlin před nemocemi nebo škůdci, kteří by mohli zničit úrodu, díky čemuž je možné snížení množství prostředků na ochranu rostlin používaných při pěstování, např. herbicidů, pesticidů nebo insekticidů.
Může krmivo obsahující GMO jakkoliv škodit chovným zvířatům a lidem, kteří následně konzumují jejich maso? Na tuto otázku jednoznačně odpovědělo mnoho expertů, např. v roce 2012 vědci ze dvou předních polských vědeckých ústavů: Zootechnického ústavu – Státního výzkumného ústavu v Krakově a Státního veterinárního ústavu – Státního výzkumného ústavu v Puławách v rámci výzkumu pojmenovaného „Vliv GMO krmiv na produktivitu a zdraví zvířat, transfer transgenního DNA v trávící soustavě a jeho retence v tkáních a potravinářských produktech živočišného původu“. Badatelé ověřovali, jestli se v produktech získávaných např. z drůbeže, jíž bylo podáváno krmivo obsahující GMO, vyskytuje jakákoli stopa modifikovaného DNA. Ukázalo se, že jak maso, tak vejce pocházející od takovýmto způsobem živené drůbeže neobsahují upravenou DNA a spotřebitel tedy nepřichází do kontaktu ani s jednou buňkou GMO. Více publikací mohou zájemci najít na stránkách Evropské komise: https://ec.europa.eu/food/plant/gmo/reports_studies_en
Antibiotika v drůbežím mase. Jak nakupovat maso, abychom měli jistotu, že je bezpečné?
Jak mít jistotu, že námi kupované drůbeží maso je zdravotně nezávadné? Zaprvé, vyplatí se nakupovat z prověřeného zdroje. Snadněji se to kontroluje v případě baleného drůbežího masa, na jehož obalu se nacházejí veškeré nezbytné informace. Také je dobré vybírat si maso s doplňujícím označením QAFP, QS, BRC nebo IFS, která znamenají, že chovatel navíc používá dříve zmíněné mezinárodní nebo národní systémy kontroly kvality.
PL: Antybiotyki w drobiu – fakty i mity. Co warto wiedzieć?
DE: Antibiotika in Geflügel – Fakten und Vorurteile Wissenswertes
